Saturday, February 12, 2011

Libuše a její outfit / Libuše and Her outfit

Dneska se mi hodily moje čokoládově hnědé kozačky, jelikož pršelo a jela z vesnice až do pohádkové Prahy se podívat na Libušě a jejího manžela, Přemysl Oráč. Jestli opravdu vypadal jako ta socha, tak to teda byl kus chlapa, ale Libuše nebyla žádná kočka. Třeba Myslbek měl radši jeho pohlaví, anebo jsem příliš dlouho žila v San Francisco a zvykla jsem si, že většina mužů jsou gay. Odbočuju. Krásný výlet jsem si udělala v krásném outfitu ve vintage Ralph Lauren sako a šaty z Boutique Victoria. Libuše měla krásný šaty ve stylu co by mohlo být Alberta Ferretti, ale přece jenom Libuše něco chybělo - naušnice. Dejme tomu že žila v době bronzonvé a měli docela zajimavý design(y).  Za to já měla zlaté kruhy od Guess za $30 a k tomu zlatý náramek, kterou jsem zdědila od Babičky. Babičky nejsou jenom aby vařili knedlíky ;)
Wearing my chocolate brown boots was a convenience for me today, since it was raining I came from the village to fairytale Prague to see Libuše and her husband Přemysl Oráč. If he really looked like the statue, then he was a real hunk but Libuše wasn´t such a beauty. Maybe Myslbek liked his own gender rather or I just have been living too long in San Francisco and got used to the fact that most of the men are gay. Whatever. I had a beautiful trip in my beautiful vintage Ralph Lauren blazer and dress form Boutique Victoria. Libuše had a beautiful dress in the style of what could be Alberta Ferretti but she was missing something - earrings. Lets say she lived in the Bronze Age a you know, they did have some cool designs. Whereas I did have earrings, by Guess for $30 and to match, a gold bracelet from my Babička (grandma). So you see, grandma´s aren´t just for cookies. ;)
R.L. blazer & vintage gold bracelet




Max & Co glasses
500 eu



Libuse and her Boy Toy


Po dlouhé turistické procházce jsem dostala hlad a chutˇ na kafe. Tak jsem jela do části Prahy Letná, kde jsem se zastavila v restauraci Peperoncino, kterou jsem našla při cestě nahoru do kopce budˇpo Kostelní nebo Letohradský. Tedˇsi nemůžu vzpomenout, a nechci se stresovat. Vzpadalo, že je zavřeno, ale pokud je člověk v zoufalém stavu = potřebuje kafe a jídlo, tak udělá cokoliv. Je to zvláštní pocit, když tam jste poprvé. Dvoubarevné, látkové lampiony jsou všude, červeno bílé prostřeni, a na dvou hlavních zdech jsou obrovské tabule, kde u baru písou co nabízejí za jídlo a z druhé filozofie jídla. Objednala jsem si salát s humrem a linguini s humrem, krevetama a cuketou (Vím, že blbě skloňuju,a le co se dá dělat kromě se snažit). A nakonec - můj dlouhodobě chtěný espresso. 

After a long and touristic walk I got hungry and was dire need of an espresso. So I went to the Letná area, where I stopped at a restaurant called Peperoncino I found on the way up the hill called either Kostelní or Letohradská. I can't remember which one it was and I really don't want to stress out over it.  It looked like it was closed but if a person is in a desperate state = in need of food and coffee, then they will do whatever. It is a strange sensation being there for the first time. The double-colored lamps are everywhere, checkered tablecloths and on the 2 main walls are huge blackboards, where, by the bar they write what they have to offer for the day and on the opposite side, food philosophy. I ordered a salad with lobster and linguine with lobster, shrimps a zucchini. To top it all off - my long wanted espresso.
Exhausted & happy

Estee Lauder nail polish, plum-red

Interior of Peperoncino

People look happy

My basic for my blog







2 comments:

  1. "Il modo di vestirsi è la rappresentazione esteriore della nostra filosofia della vita."

    (Charles Baudelaire)

    ReplyDelete

There was an error in this gadget