Thursday, October 4, 2012

ChemoPeach

What is the one word you do not want to hear from the doctor? It is either going to be that you are sick and have to take antibiotics or it is going to be something a bit scarier such as cancer. That’s what happened to me 2 weeks ago. I was happily being a student and studying for my upcoming state exams, not stressing (why should I? I don’t like stress) and thinking vaguely about fashion. Really the only thing on my mind at that moment were the state exams (which I have completed successfully on the 21st of September). I had another thing coming my way and it wasn’t going to be pretty. Actually, if you have ever Googled an image of it, you’d be totally grossed out. Unless you are a doctor and think it’s cool in a perverted way. That thing coming my way, was when I went for a checkup on Monday (week before exams) and on Wednesday I was told by a very somber and worried doctor that I have a tumor happily growing on my cervix. First thought: Scream! Are you kidding? No. I wasn’t going to scream, cry or be hysterical in any other possible way. My first thought was: Okay. I asked the doctor about the details. I think my escort at the time of being told my diagnoses, got cervical cancer before I realized what I was told. The escort was a dude. Just an input: regardless of sex, people can be hysterical. Anyways, back to what my doctor told me. I have an adenocarcinoma, which sort of grows into a shape of a cauliflower or sea sponge. I think sea sponge sounds prettier than cauliflower. At this point, the tumor has grown to be 4 cm x 2 cm x 3 cm, but! hasn’t metastasized (thank you very much). If it would have, then that would mean it has gotten into my blood system and I could pretty much say sayonara.  

I’m not saying sayonara or adieu to the World. I am not dying and just because you have cancer, doesn’t mean that you are dying. What it means is, is that you have an ugly group of aggressive cells, dividing so fast, that they create a gang of cells, bullying the part of the body they find most plausible at the moment. There is no use in being afraid of a serious illness, especially if you are not dying from it. Self-pity and feeling sorry for yourself does not get you far. You have a problem and you need to face it. You cannot let a word such as cancer, take over your mind, otherwise it’s a lost battle already. Let’s face it, fighting for something hard is never easy. In this case, it’s about regaining my health and keeping my insides.

What’s the first step you need to take when planning a battle? Research. Know your enemy. What are its’ weakest points. What will destroy it. Where does it get its’ strength from. Why is it snooping around in your body. These are basic questions you need to ask, in order to fight your enemy. That’s what I did. I do not want to rely just on my doctor and chemotherapy. So before I started with chemo (the week after I was told what’s going on “down there”), I sat down with my mom, researched page after page, to see as to what can I do to help myself . I Googled for super foods which fight cancer, cervical cancer, videos of scientists talking about new ways to heal cancer and the list goes on. I also did not hesitate to tell people who would call me, just in case they had any experience with this cancer. I was surprised to hear as to how many people were familiar with this cancer and even spoke to a cancer survivor, who I thought was awesome, since she ate her way to starve cancer (as William Li put it). The girl had it all over her female system, she refused to go for an operation and decided to change her diet and she quit smoking (as it is in my case as well). Six months later, the doctors couldn’t believe that she had completely healed. Of course it doesn’t have to be this way in my case, but why not put up a fight? Plus, I hate losing.

The strategy of the battlefield is as such:
1.  Be pragmatic! – think of options
2.    Be positive! – always look on the bright side
3.    Chemotherapy – make the tumor smaller, so it doesn’t get any funny ideas and try sneaking into other parts of the body.
4.    Super foods – green tea, ginger tea, black tea, turmeric, flax seed, red grapes, red wine, grape seed oil, broccoli, cauliflower, cabbage, tuna, propolis, strawberries and the list goes on and on
5.   Rest, but go for walks  where the air is clean. At least do something in the morning.
6.   Make sure you look good. If you look crappy on the outside, that’s how you are going to feel on the inside

So far, I have followed all my points for the fight. I’m being pragmatic about the situation, since being sad and moping around won’t get you anywhere. No one likes people who are always feeling sorry for themselves. That’s just selfish and a waste of a body. Chemotherapy has not been fun the first 3 days because I have been noxious, sleepy and emotional. But you get over it. What am I trying to say here (besides that I have cancer), is that you never just give up because you hear the word cancer. You find out all the information you can ask all the questions you can think of and make sure that you put up a good fight. To the ladies – no matter how many doctors tell you that you are okay (in my case there were 3 ), make sure you push for answers and search for the answer to your symptoms. The whole point of having symptoms, is that your body is telling you something is not right and you should get it fixed. I unfortunately was not lucky enough to catch it when they were precancerous cells, but I was lucky enough to catch it while it was still relatively compact (before it metastasized). So, as friend said, this is relatively good news :)

For more information; click on one of the words:
3.       Chemotherapy

Czech version after the photos




Jaký je jediný slovo, které nechcete slyšet, když jdete k doktorovi? Tak budˇto bude, že jste nemocný/á a musíte brat antibiotika, anebo je to něco trošku horšího, jako že je rakovina. To je co se mi stalo 2 týdny zpatky. Byla jsem štastná jako studentka, která akorat měla starosti stím pokud udělá státnici nebo ne. Samozřejmě, že jsem to udělala (21. září) a samozřejmě jsem se nestresovala (já se zásadně nestresuji – nedělá to pleti dobře). Jenže jsem měla další věc, která mi měla přijít do cesty a nebyla to hezká věc. Vlastně, pokud jsi googlovala někdy fotku, byla by si totálně znechucená tím jak to vypadá. Pokud teda nejsi doktorka a myslíš si, ž e je to velice zajímavá lidská houba a jsi decentně perverzní. Tak abych objasnila to co mi přišlo do cesty, mi bylo řečeno, když jsem si byla pro diagnostiku pondělního vyšetření ve středu (pár dní před státnicí). Velice pochmurný a starostlivý doktor mi řekl, že mám zhoubný nádor, kterému se štastně žije na mém děložním čípku. První myšlenka: Křič! … Děláš si srandu ne? Ne. Já nebudu křičet. Na co? Nebudu křičet, nebudu hysterická nebo brečet, nebo jakékoliv jiný melodramatický projev emocí. Moje první myšlenka byla: Nu dobrá. Zeptala jsem se doktora na detaily. Myslim si, že můj mužský doprovod v té chvíli dostal vagínu a rakovinu ve stejném momentě. Malá vsuvka: nezáleží na pohlaví, lidé jsou hysterický. Zpátky k tomu co mi řekl doktor. Mam adenokarcinom, což je nádor, který roste asi jako květák (krása) nebo mořská houba. Myslim si, že mořská houba je hežčí než květák. Taky to zní trochu lépe. V tu chvíli, tak mi nádor vyrost do velikosti 4 cm x 2 cm x 3 cm, ale! Nedošlo k metastázi (děkuji zdvořile). Pokud by se tak stalo, tak by to znamenalo, že se mi to dostalo do krve a mohla bych říct sayonara.

Neříkám sayonara ani adieu Světu. Ja neumírám a jen kvůli tomu , že máš rakovinu neznamená že umíráš. Co to znamená, je to, že máš skupinu agresivních buněk které se rozděluji tak rychle, že se vytvoři gang buněk, se snahou ti zničit určitou část těla. Je to taková tělová mafie. Nemá smysl se bát závažné nemoci, hlavně pokud neumíráš. Sebe-litování tě nedostane daleko. Máš problém, tak se k tomu postav. Nemůžeš nechat slovu jako je rakovina, ti řídit celý život a převzít ti mysl, jinak je ztracená bitva. Hele, bojovat proti něčemu tak závažnému, nikdy není lehký. V tuhle chvíli mi jde o to abych byla zase zdravá a mě totálně nevykuchali.

Co je prvním postupem, když plánuješ bitvu? Vyhledávání. Musíš znát svého nepřítele. Jaký jsou nejslabší pointy. Co zničí toho nepřítele. Odkud dostává sílu. Proč je vůbec v tvém těle. Tohle jsou základní otázky, které musíš podložit, aby si mohl/a bojovat proti nepříteli. To je co jsem já udělala. Nechtěla jsem jenom spoléhat na mém doktorovi a chemoterapií. Takže než jsem začala s chemo, sedla jsem si s mámou k počítači a vyhledala jsem si stránku po stránce, abych já věděla jak sama sobě můžu pomoci. Googlovala jsem jídla, které bojují proti rakovině, rakovině děložního čípku, videa vědců, které se bavili o nových způsobech jak vyléčit rakovinu a seznam jde dál. Taky jsem neváhala, když mi někdo zavolal/a, abych jim řekla co mám za zdravotní problém, kdyby náhodou měli zkušenosti s touto rakovinou. Byla jsem překvapená s množství lidí, kteří s tim zkušenosti mají a dokonce jsem i mluvila se slečnou, která přežila a bojovala proti rakovině ve III. Stádiu. Myslela jsem si, že je naprosto cool, jelikož ona se držela otázky William Li : Můžeme jíst, abychom vyhladověli rakovinu?. Já tomu věřim, že ano, protože jsem se bavila s tou slečnou, a jídlem vylekala a ukázala té rakovině kdo tady šéfem. Doktoři nemohli věřit tomu, že se takhle vyléčila. Samozřejmě me to nemusí vyjít, ale proč nebojovat? Navíc, nerada prohrávam.

Strategie bojiště:
1.      Budˇpragmatická! – přemýšlej o možnostech
2.       Budˇpozitivní! – vždycky najdi něco pozitivního
3.      Chemoterapie – zmenší to nádor, aby nedostal nějaké nápady, že by chtěl přepadnout další části těla
4.       Super jídla – zelený čaj, zázvorový čaj, černý čaj, kurkumin, lněnový semínka, červené hrozny, červené víno, olej z vínových semínek, brokolice, květák, tunˇák, propolis, jahody a seznam jde dál
5.      Odpočívej, ale chodˇna procházky, kde je čistý vzduch. Dělej něco, alesponˇráno

Doposud jsem následovala echny svoje body k boji. Jsem pragmatická ohledně situaci a mám chladnou hlavu, jelikož smutek a skleslá nálada tě nikam nedostane. Nikdo nemá rád lidé, kteří jsou sebelítosný. Je to sobecký a jenom ztráta těla. Chemoterapie nebyla zrovna žádná zábava první tři dny, jelikož mi bylo blbě od žaludku a byla jsem unavená  a emocionální. Ale to premožeš. Co já se tady na tom mém směšném blogu snažim říci (kromě toho, že mám rakovinu), je to, že nemůžeš to nikdy jen tak vzdát, protože uslyšíš slovo rakovina. Zjisti si všechny informace, které můžeš a bojuj! Ptej se na všechny otázky, které tě napadnou! Pro dámy – nezáleží na tom, kolik doktorů ti řekne, že jsi v pořádku (v mém případě 3). Ujisti se, že jsi spokojena s odpovědí. Ujisti se, že si řekla a vyhledala všechny symptom, které máš. Celý nápad toho, že tvoje tělo vydáva symptom, je že se ti snaží tělo naznačit, že nejsi v pořádku a měl/a by si to opravit. Bohužel jsem neměla takový štěstí, aby mě to doktoři chytli ještě v době kdy to bylo precancerózní, ale zase jsem měla štěstí, že to našli, když to bylo relativně kompaktní. Tak, jak řekl jeden přitel, je to relativně dobra správa :)

Pro vice informací; klikni na jeden z slov:
3.       Chemotherapie

     Pokud chcete získat další informace o rakovině děložního čípku a další rakoviny, tak klikněte na anglickou část, jelikož v ČR nejsou vůbec stránky, informující pacientům rakoviny. (Chyba!!)

9 comments:

  1. Jsi Neuveritelne uzasna!!!! To musi a bude ok!!!!!! * J.

    ReplyDelete
  2. Držím pěsti, ať se s tím popereš a opatruj se! Pozitivní přístup je to nejdůležitější!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Diky Simone! Budu myslet na tvuj cookbook v motole! ;)

      Delete
  3. Mám v rodině už několik případů téhle hnusné nemoci. Různé druhy atd. Můj děda s ní bojuje už několik let a to mu táhne na úctihodných 80 let. Vyhrává, protože je pozitivní !! Držím pěsti a pozitivní přístup je důležitý.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji Bezego! Tvymu dedovi obdivuji a myslim si, ze to dotahne daleko! Dekuji za podporu! :)

      Delete
  4. Julie, si skvelá! Verím, že tak rýchlo ako to do tvojho života zasiahlo, tak rovnako rýchlo to z neho aj zmizne!:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Sjuzik, dnes kdyz uz jsem zdrava tak jsem videla tvuj koment! Dekuji za podporu!!

      Delete
  5. Máš můj bezmezný obdiv!Jsi velký bojovník, a věřím že nemoc brzy porazíš!

    ReplyDelete
  6. Držím ti palce! jsi velmi statečná a pozitivně naladěná osoba, to je dobře. Budeš opět zdraván a já doufám, že brzy!

    ReplyDelete